|
|
Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu v druhé polovině 20. století
Kosejková, Hana ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu ve druhé polovině 20. století" pojednává o násilném přesídlení těchto etnik v roce 1944 z jejich domoviny do střední Asie. Autorka uvádí příčiny deportace, popisuje samotný transport, životní podmínky na místech usídlení a následné uvolňování totalitního režimu až do rehabilitace a návratu na Kavkaz. V práci byly kromě odborné literatury použity i archivní materiály. Důležitou součást práce tvoří výpovědi pamětníků (oral history) shromažďované metodou "sněhové koule". Cílem práce bylo zhodnotit materiální, demografické i morální škody způsobené deportací a dokázat spojitost mezi ní a pozdějšími etnickými konflikty na Kavkaze, a také určit jakou roli hráli v realizaci deportační politiky a následné rehabilitaci jednotliví představitelé komunistické strany a sovětského státu v čele s Josifem Stalinem. Přesídlení zanechalo trauma v paměti přeživších i v druhé a třetí generaci a samotnému ruskému státu způsobilo v důsledku značné finanční ztráty a další problémy, s nimiž se vyrovnává dodnes.
|
|
|
Jazyková otázka v kontextu vzniku a rozvoje nezávislé Ukrajiny v letech 1989-2001
Pelíšková, Eva ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje prvních deset let nezávislé Ukrajiny z hlediska jazykové politiky a státoprávního uspořádání. Jednou ze základních hypotéz práce je tvrzení, že politická nezávislost měla v následujících letech určitý dopad na národnostní a jazykovou situaci. Předmětem zkoumání jsou právě tyto dopady. První část práce se zabývá demografickou, národnostní a politickou situací v roce 1989, tedy na počátku sledovaného období. Následuje výčet a analýza nejdůležitějších zákonů a dalších oficiálních dokumentů, které měly ovlivnit následující vývoj v oblasti jazykového uspořádání. Třetí část se podrobně věnuje samotnému vývoji v jednotlivých oblastech, jako je školství, média, bilingvismus, administrativně- teritoriální uspořádání a demografické změny. Závěr je odpovědí na otázku, jakým způsobem se liší rovina oficiálních dokumentů od reality na jedné straně, a k jakým změnám došlo na poli jazykového a teritoriálního uspořádání Ukrajiny za prvních deset let nezávislosti státu na straně druhé.
|
|
| |
|
|
Národnostní politika KSČ v období první republiky
Čučela, Roman ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem národností politiky Komunistické strany Československa od jejího založení v roce 1921 až do přijetí Mnichovské smlouvy v roce 1938. Cílem práce je popsat jakým způsobem se národnostní politika KSČ vyvíjela a z jakých důvodů se vyvíjela určitým způsobem. Práce začíná popsáním pohledu na národnostní otázku dvou směrů, které národnostní politiku KSČ ovlivnily, pohled marxistický-leninistický a pohled Bohumíra Šmerala, výrazného sociálně demokratického představitele před založením KSČ a následně zakladatele této strany, a národnostní situace v nově vzniklé Československé republice. Práce dál postupuje chronologicky a analyzuje národnostní politiku strany, její kritiku a podněty ke změně a samotné změny v ní. Historii strany se práce věnuje jen v případě, kdy byla přímo nebo nepřímo ovlivněna její národnostní politika. Bakalářská práce se zabývá také výsledky KSČ ve volbách do poslanecké sněmovny Národního shromáždění ve volebních krajích podle jejich národnostního složení, a tím, jak se tyto volební výsledky měnily společně s proměnami v národnostní politice strany. Pro výzkum byly využívány především dokumenty KSČ a vyjádření jejích vedoucích představitelů. Použity jsou ovšem i dokumenty Komunistické internacionály, či, pro úplnější přehled, pozdější díla historiků.
|
|
| |
|
|
Právní postavení menšin v Rusku
Ullmannová, Nicola ; Petráš, René (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Název práce: Právní postavení menšin v Rusku Tato práce je přehledem právního postavení menšin na území Ruska a jejich vzájemnou interakcí s dominantním národem v jednotlivých dějinných etapách. Jejím předmětem je zkoumání proměn postavení menšin v oblasti práv politických, kulturních, jazykových, náboženských, a také základních lidských práv. To je kladeno do historického kontextu a je zkoumán vliv menšinové politiky státu na státní integritu včetně hodnocení přiměřenosti státoprávního uspořádání potřebám národnostních menšin. Prostor je věnován také administrativnímu členění země, které hraje v ruských poměrech důležitou úlohu. Hodnoceny jsou klady a zápory dobové legislativy a její dopad na praktický život menšin je ilustrován na příkladech konkrétních menšin. Práce je strukturována chronologicky, přičemž prezentuje dějiny Ruska především z hlediska milníků významných pro národnostní menšiny. V prvé části věnované Ruskému carství je sledováno jeho postupné rozšiřování a odlišnosti v právním postavení podrobených národů. Přibližně od poloviny 19. století směřuje ruská legislativa k unifikaci, resp. rusifikaci celé říše, přičemž jsou sledovány příčiny a dopady tohoto počínání, především tvorba národnostních hnutí spějících k nezávislosti okrajových částí říše. Začátek 20. století je pak...
|
|
| |
|
|
Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu v druhé polovině 20. století
Kosejková, Hana ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Nykl, Hanuš (oponent)
Diplomová práce "Deportace Čečenců a Ingušů. Příspěvek k dějinám Kavkazu ve druhé polovině 20. století" pojednává o násilném přesídlení těchto etnik v roce 1944 z jejich domoviny do střední Asie. Autorka uvádí příčiny deportace, popisuje samotný transport, životní podmínky na místech usídlení a následné uvolňování totalitního režimu až do rehabilitace a návratu na Kavkaz. V práci byly kromě odborné literatury použity i archivní materiály. Důležitou součást práce tvoří výpovědi pamětníků (oral history) shromažďované metodou "sněhové koule". Cílem práce bylo zhodnotit materiální, demografické i morální škody způsobené deportací a dokázat spojitost mezi ní a pozdějšími etnickými konflikty na Kavkaze, a také určit jakou roli hráli v realizaci deportační politiky a následné rehabilitaci jednotliví představitelé komunistické strany a sovětského státu v čele s Josifem Stalinem. Přesídlení zanechalo trauma v paměti přeživších i v druhé a třetí generaci a samotnému ruskému státu způsobilo v důsledku značné finanční ztráty a další problémy, s nimiž se vyrovnává dodnes.
|
|
|
Etnická struktura obyvatelstva Kosova a Metohije ve druhé polovině 20. století
Nemeškal, Jiří ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Čoček, Ladislav (oponent)
Tématem práce je změna etnické struktury Kosova v druhé polovině dvacátého století. Cílem práce je snaha o komplexní přiblížení kosovského národnostního problému v období 1945 až 1990. Práce se snaží odpovědět na tři následující otázky. Zda byl jugoslávský režim vůči albánské menšině diskriminační, do jaké míry byl kosovský konflikt vytvořen pouze etnickou strukturou a zda se některé etnikum snažilo o etnicky "čisté" Kosovo. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola nastiňuje historický vývoj Kosova s důrazem na jeho vývoj etnické struktury. Druhá kapitola se zaměřuje na politiku, kterou jugoslávská vláda uplatňovala v Kosovu od konce druhé světové války. Na ni navazuje ovlivnění kosovské otázky ze zahraničí. Pátá kapitola se zaměřuje na vývoj konsolidovanosti a organizovanosti Srbů a Albánců v Kosovu. Šestá a sedmá kapitola se snaží popsat a vysvětlit změnu etnické struktury v Kosovu.
|
|
|
Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935
Šebesta, Adam ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Práce "Národnostní politika v sovětské Karélii, 1920-1935" pojednává o bolševickém experimentu v oblasti správy multinárodnostní říše na příkladu východní Karélie v meziválečném období. Práce zkoumá specifika karelského vývoje ve srovnání s centrální národnostní politikou. Unikátní region, v jehož čele stáli finští komunističtí emigranti, je v jistém smyslu esencí národnostní politiky SSSR. Ve snaze získat podporu všech národnostní na území Ruska se bolševici uchýlili k pragmatické politice ústupků. Vznik autonomní Karélie byl zapříčiněn součtem faktorů. Díky politice budování národnostních kádrů byli Sověti dočasně nakloněni lokální správě. Mírová jednání s Finskem v Tartu žádala vyřešení karelské otázky a autonomní Karélie byla odpovědí finským požadavkům. Region se měl stát výkladní skříní socialismu a demonstrovat mírové soužití národů. Finští bolševici byli připraveni se tohoto úkolu ujmout. Práce zkoumá vedle vývoje národnostní politiky v Karélii i faktory, které ovlivňovaly stupeň nezávislosti, jako např. hospodářskou politiku a finanční závislost na centru, jazykovou a vzdělávací otázku a konkurenci karelské autonomii ze strany dalších regionálních celků, jako např. souostroví GULAGu pod správou OGPU. Jako specifická ilustrace odhodlanosti karelského vedení osídlovat republiku titulárním...
|
host ::
RSS.